Adršpašsko-Teplický úlet v adrenalinovém duchu
A je to tady! Po několikadenní nejistotě, která provázela naše přípravy na týdenní rekreaci v samém srdci Adršpašsko-Teplických skal, jsme konečně vyrazili. Auta napěchovaná po strop, svačiny sbalené, děcka spočítané (snad :-)), navigace nastartované. Cesta samotná se sama o sobě stala dobrodružstvím, což ale nebylo vůbec na škodu. Po mnoha hodinové jízdě jsme se nakonec všichni úspěšně sešli v cílové stanici – autokempu Bučnice cca 10 min vzdáleném od Teplických skal. Tady nás čekal překvapivý luxus ubytování v podobě dřevěných retro chatek, paland a sprch na žetony. Každé sprchování představovalo pro děti i tety ekologickou výzvu. Zdánlivé nepohodlí nám však ukázalo kouzlo minimalismu. Člověk si v takových chvílích uvědomí, jak málo mu stačí ke štěstí. Teplé jídlo (ani teplé nutně být nemusí, stačí prostě „jídlo“), teplá sprcha (byť jen 2minutová) a mít kde hlavu složit. A to nemluvím o nádherné přírodě všude kolem. Krása!
Jelikož jsme si návštěvu Adršpašských skal naplánovali na brzkou ranní hodinu, měli jsme je téměř celé pro sebe. Za odměnu jsme si z tohoto kouzelného místa odnesli spoustu krásných fotek bez zaclánějících turistů. Navíc jsme díky výřečnosti a odhodlanosti naší tety Moniky získali vstup zdarma! Upřímně, líbily se mi víc Teplické skály, jelikož se mi zdály svou rozlohou rozsáhlejší, atraktivnější. S pár vyvolenými odvážlivci jsem dokonce překonala strach z výšek a vystoupala na místní zříceninu hradu Střmen.
Abychom z těch přírodních krás neoslepli a trošku si potrénovali smysly, vyrazili jsme dalšího slunečného dne (a že jich bylo!) do města Trutnov do Aquaparku. I tady nebylo o adrenalinové zážitky nouze… Skluzavka, tobogan a nejrůznější vodní atrakce zabavili naše svěřence na dobré dvě hodiny. Následoval nákup v Lidlu (to abychom náhodou nezahládli :-)) a sprint na poslední podvečerní vlak do kempu.
Závěr rekreace patřil mistrům. Přestože zoologické zahrady z etických důvodů nemám zrovna v lásce, ta ve Dvoře Králové na mě přece jen udělala dojem. Když se člověk obrní proti davům turistů, vybaví se dostatečným pitným režimem a pevnými nervy, může si návštěvu náležitě užít. Tento osudný den bylo vskutku nedýchatelno, což se projevilo cestou zpět. Nevolnost jednoho z pasažérů v kombinaci se zákeřnou GPS se nám postarali o divokou jízdu. Následující noc bojovaly s nevolností další děti, což vedlo k tomu, že páteční program se nesl v duchu klidového režimu a příprav na sobotní odjezd.
Cestou zpět jsme vyzvedli Roberta v Náchodské nemocnici a vyrazili směr Morava. Dobře naladěni a ostrým sluníčkem oslepeni jsme šťastně dorazili domů. Když se ohlédnu zpět za uplynulým týdnem, říkám si, že by mi vůbec nevadilo, kdybychom si náš pobyt ještě prodloužili.